EN | DE | LAT

50 let od biskupského svěcení Augustina Podoláka

50 let od biskupského svěcení Augustina Podoláka

Osudové osmičky v našich dějinách ovlivnily také směrování Starokatolické
církve v Československu. Malá církev zdecimovaná Druhou světovou válkou, odsunem věřících německé národnosti a nástupem
komunistického režimu po smrti biskupa Aloise Paška (*1869 - 1946) nemohla svolat synodu, která by zvolila nového
biskupa, protože to nová vláda nedovolila.

Tuto možnost opět přineslo až Pražské jaro a politické uvolnění v roce 1968. Starokatolické
církvi v Československu se otevřely nové naděje. Ministerstvo kultury dalo souhlas s konáním synody, která v červenci
1968 mohla po 22 letech opět zvolit biskupa. 

PhDr. et ThLic. Augustin
Podolák (*1912), byl zvolen drtivou většinou hlasů a v prosinci téhož roku za předsednictví arcibiskupa Andrease
Rinkela vysvěcen v katedrále sv. Gertrudy v nizozemském Utrechtu. Brzy poté byl uveden do úřadu ve varnsdorfské
katedrále.

Církev pod vedením nového biskupa ve
svobodnějším období na krátký čas rozkvétá. Zvětšují se počty křtů a konverzí a do církve nachází cestu mnoho mladých
lidí. Od války poprvé začínají studovat bohoslovci.

Snahy nového biskupa
především obnovit v církvi pořádek, řádnou svátostnou službu a pravidelnou duchovní správu, založit nové farnosti,
omladit duchovenstvo a církevní struktury však narážejí na odpor normalizačního tlaku státu i některých duchovních,
kolaborujících s režimem.

V červnu 1971 se proto rozhodne ve varnsdorfské
katedrále tajně vysvětit čtyři kněze (mezi nimi také svého pozdějšího nástupce Dušana Hejbala) a jednoho jáhna. Na
podzim roku 1971 je biskup Podolák znovu zbaven státního souhlasu a o Vánocích jsou mu při domovní prohlídce zabaveny
biskupské insignie, archiv a klíče od katedrály.

Nastává další velmi
těžké období, které skončí až změnou režimu koncem roku 1989...