II. zastavení – Jít do toho

Náš život není žádná legrace. Svoboda a demokracie jsou občas jen pěkně prázdná slova. Demokraticky přijímat kříž – co je to za blbost? Všechno se ve mně bouří. Tohle má být Boží vůle? Jsme opravdu stvořeni pro pasivní nesení břemen?

Pane, nauč mě zacházet s mou vlastní svobodou, když je nutné nechat si naložit na ramena něco tak strašného jako je kříž. Protože jenom tehdy strašné věci mohou mít spásný význam. Jen tak platí, že kříž nese nesoucího.