Rotunda Nalezení sv. Kříže

Karoliny Světlé
Praha 1 – Staré Město
110 00

Bohoslužby:
út 18:00 eucharistická slavnost s nešporami
ne 17:00 eucharistická slavnost s nešporami

Na rohu ulic Konviktské a Karloliny Světlé stojí nejstarší pražská románská rotunda sv. Kříže Menšího (na rozdíl od zrušeného kostela sv. Kříže Většího při klášteře cyriaků u Židovského města). O vzniku rotundy vypráví pověst, že v místě býval rybník, do něhož byla vhozena ukřižovaná dívka, která tak byla potrestána za to, že proti vůli svých rodičů přijala křesťanství. V noci při bouřce se prý kříž vztyčil nad hladinu, což bylo považováno za znamení boží. Při opravě rotundy se prý skutečně v základech našel ztrouchnivělý velký kříž.
Přestože první písemná zmínka je z r. 1365, kdy byla farním kostelem, její vznik je kladen do konce 11. st.
Nevelká jednoduchá stavba se vyznačuje zvlášť dokonalou stavební technikou. Má okrouhlou loď a půlkruhovou apsidu na východní straně, zdobenou obloučkovým vlysem. Loď je sklenuta kopulí, na vrchu lucerna se sdruženými okénky. Lucerna je zakončena pozlaceným křížem s půlměsícem a osmicípou hvězdou. Je stavěna z drobných opukových kvádříků řazených v řádcích. Teprve od 12. st. se stavělo z větších kvádrů. Je možné, že původně to byla soukromá svatyně některého z panských dvorců na Starém Městě. Poblíž stávala fara zaniklá za husitů a kolem se prostíral hřbitov. R. 1625 připadla rotunda dominikánům od sv. Jiljí. Za Josefa II. v r. 1784 byla kaple zrušena a stala se soukromým skladištěm a v r. 1860 jí hrozilo zbourání kvůli stavbě nového domu. Teprve rozhodným zásahem Umělecké besedy z iniciativy Ferdinanda Břetislava Mikovce a Josefa Mánesa se podařilo vzácnou památku zachránit. Městská rada se rozhodla rotundu koupit a architekt Ignác Ullmann se zavázal zdarma obnovit její exteriér a navrhl i nový oltářík, jehož malby provedl Jan Popelík. Josef Mánes namaloval v té době obraz Pobožnost v kapli sv. Kříže, kde předvedl svou představu o obnově interiéru. Na stěnách by v horizontálních pruzích byly výjevy z legend o českých patronech. Jeho představa však nebyla realizována. Podle jeho návrhu byla vyrobena ozdobná novorománská kovová mříž s motivem české šípkové růže, která odděluje parčík u rotundy od ulice. Zbytky gotických nástěnných maleb ze 14. st. opravil František Sequens, nejvzácnější gotickou freskou je Klanění tří králů. Obraz Zvěstování Páně nad presbytářem je od Petra Maixnera z r. 1870.
Při rekonstrukčních pracech byly pod dlažbou objeveny zbytky původní cihelné podlahy a zlomky náhrobků ze 13. st. Při úpravě okolí byl nalezen denár knížete Jaromíra z r. 1012.