Kaple Vzkříšení

Kaple Vzkříšení Nejsvětějšího Spasitele, resp. kaple sv. Jana Nepomuckého (takto benedikována 26. listopadu 1905) je hřbitovní kaplí a zároveň hrobkou hrabat Seilern-Aspang. Kaple se začala stavět někdy na přelomu 19. a 20. stol. Přesné datum se doposud nepodařilo ustanovit. Stavbu zadal hrabě František Josef Seilern. Plány vyhotovil Viktor Siedek z Vídně, napajedelský rodák, stavitel a vrchní stavební rada. Stavba pak trvala pravděpodobně od r. 1900 do r. 1905, kdy byla kaple posvěcena.

Kaple je stavbou centrální. Centrální dispozice a některé architektonické prvky patří románskému slohu. Dojem románského slohu umocňuje také portál stavby. Centrálu tvoří v půdorysu nerovnostranný osmiúhelník. K němu je z východu připojen presbytář, ze severu a jihu pak připojeny kaple. Ze západu je k centrále připojena předsíň lodi. Presbytář, severní a jižní kaple jsou rozměrově totožné; z vnějšího půdorysu je širší vchodová předsíň přiléhající ze západu. Kaple je takto půdorysně uspořádána přísně ve tvaru kříže. Presbytář a dvě boční kaple jsou ukončeny nahoře valenou klenbou. Loď kaple je završena osmistranným tamburem se čtyřmi vitrailovými okénky. Střechu tvoří osmistranný jehlan.

V presbytáři je uložen mramorový oltář bez svatostánku. Na kamenném retáblu vytesaný prostor pro oltářní obraz. Tento se nedochoval. Zachoval se pouze rám – plátno bylo vyříznuto a ukradeno. V zásadě se mohlo jednat o obraz sv. Jana Nepomuckého, patrona kaple, popř. Panny Marie Štípské. To, že na oltáři byl obraz Bohorodičky, se mezi místními lidmi traduje; svědectví však chybí.

V bočních kaplích jsou uloženy tumby. V pravé kapli jedna, v levé kapli dvě. Tumby jsou mramorové, nahoře zdobené plastikou věnce. Uprostřed věnce je uložen erb rodu Seilern-Aspang. Z přední části je na každé tumbě umístěna deska se jménem, titulem, datem narození a úmrtí předků zakladatele kaple. Ze zmínek ve farní kronice víme, že 20. června 1907 byly v kostelní kryptě vyzvednuty ostatky předků rod. Seilernů a byly přeneseny do krypty nové rodinné hřbitovní kaple. Mluví se zde však o tělesných ostatcích asi deseti osob, které byly od r. 1784 uloženy po převozu z Vídně do krypty v novém štípském kostele. Spojitost s třemi tumbami, které jsou v kapli, zde zjevně žádná není.

Na první pohled zvnějšku upoutá ústupkový portál kaple. Je jedním z architektonických prvků, které evokují románský sloh stavby. Portál je kompletně vyhotoven z pískovce a je jednou odstupněn. V odstupnění jsou dole na hranici soklu na každé straně klečící postavy andělů. Před prvním odstupněním a po prvním odstupnění je na každé straně vsazen sloup. Nad sloupy je profilovaná zalamovaná římsa. V tympanonu je pak plasticky vyobrazena vlevo orlice s korunou a vpravo dvouocasý lev s korunou. Tyto dvě figury jsou otočeny hlavami od sebe a nesou rodinný erb rodu Seilern-Aspang; na erbu umístěna koruna. Nad římsou a kolem tympanonu je ústupkový záklenek. Nad tympanonem se tyčí trojúhelný štít. Jeho dominantou je na vrcholu plastika ukřižovaného Krista, kterému u nohou klečí dvě postavy. Plastika je umístěna zpředu do vrcholu štítu a je posazena na krátkém sloupku.

Vlastníkem objektu je v současné době Statutární město Zlín, které prostřednictvím spol. s. r. o. Pohřebnictví Zlín zapůjčilo kapli Starokatolické církvi v ČR. Po padesáti letech, kdy kaple nebyla rodině Seilernů ani veřejnosti přístupná, nyní slouží jako místo bohoslužby, modlitby a vzpomínky.

Nově benedikována byla kaple 14. října 2000 biskupem Starokatolické církve v ČR Dušanem Hejbalem jako Kaple Vzkříšení Nejsvětějšího Spasitele (Kaple Kristova Vzkříšení), neboť ve starokatolické církvi je zvykem kostel zasvěcovat Kristu; N. B. v roce 2000 nebylo ještě známo předchozí zasvěcení sv. Janu Nepomuckému. Jelikož se kaple nachází uprostřed hřbitova a v její kryptě jsou uložena těla zesnulých, vyjadřuje nové zasvěcení tohoto místa bohoslužby a odpočinku zemřelých také ducha křesťanské naděje na vzkříšení mrtvých.