42. synoda Starokatolické církve v ČR (1999)

Protokol 42. synody

Návrh programu:

1. Zahájení a prezentace 2. Schválení programu synody a volba návrhového výboru
3. Zpráva biskupa
4. Rozhodnutí synody o uložení církevního příspěvku
5. Zpráva komisí synody
6. Zřízení a složení komisí synody
7. Zpráva komise examinátorů
8. Volba komise examinátorů
9. Volba synodní rady
10. Zhodnocení Laienfora 1999
11. Příprava kongresu
12. Zpráva o činnosti sk mládeže
13. Návrh úpravy vstupů do církve a dvojího členství
14. Vztah státu a církví
15. Návrh usnesení k tříletému cyklu synod
16. Různé
Celý program včetně doplnění programu o bod 4, týkající se uložení církevního příspěvku, byl jednohlasně schválen všemi delegáty synody.

Prezenční listina 42. synody Starokatolické církve v ČR:

(pozn. následuje jmenný seznam zúčastněných zástupců duchovenstva a farností)

Návrh usnesení synody ke zprávě biskupa

1. Synoda se ztotožňuje se zprávou biskupa o stavu církve od poslední synody.
2. Synoda schvaluje listinu duchovních a pastoračních asistentů a asistentek k 9.10.1999.
Hlasování: Pro: 28 Proti: 0 Zdržení: 0

Návrh usnesení synody o uložení církevního příspěvku

Synoda doporučuje členům Starokatolické církve v ČR starším 15 let, aby přispívali příspěvkem ve výši 365 Kč na rok počínaje rokem 2000. Každý člen církve může podle vlastního uvážení poskytnout církvi příspěvek vyšší.
Synoda pověřuje synodní radu, aby rozhodla:
a) o technickém provedení a termínech placení příspěvku
b) o procentuálním podílu tohoto příspěvku, který farnost odvede ústředí církve
c) aby SR dále sledovala účelné využívání tohoto příspěvku a jeho případné zvýšení
Synoda uděluje farním radám pravomoc snížit nebo prominout církevní příspěvek jednotlivým členům s přihlédnutím k jejich sociální a ekonomické situaci.
Hlasování: Pro: 26 Proti: 0 Zdržení: 2

Návrh usnesení synody ke zprávě komisí synody:

Synodní rada navrhuje toto usnesení (návrh doplněn biskupem):
1. Synoda s vděčností přijímá nový misál, liturgický kalendář a zpěvník a po zkušební době zavádí jejich závazné používání ve všech farnostech. Vyzývá duchovní, aby ve svých farních obcích prohlubovali liturgický život ve starokatolické identitě.
2. Synoda vyslovuje poděkování členům komisí pro studijní texty a inventarizační, zvláště br. Josefu Königovi.
Hlasování: Pro: 28 Proti: 0 Zdržení: 0

Návrh usnesení synody na zřízení a složení komisí synody:

Biskup navrhuje toto usnesení:
Synoda zřizuje:
1.Komisi právní ve složení: J. König – předseda, Mgr. P. Cepek, ThMgr. D. Hejbal, Doc. ThDr. J. B. Lášek, ThBc. Jakub Smrčka
2. Komisi liturgickou ve složení: ThMgr. D. Hejbal – předseda, Prof. D. Holeton, H. Karasová, J. König, Mgr. A. Sassmann, ThLic. P. Tvrdek.
3. Komisi pro studijní texty ve složení: – ThMgr. D. Hejbal předseda, Doc. ThDr. J. B. Lášek, Prof. D. Holeton, H. Karasová, J. König, Doc. ThDr. I. Štampach.
Hlasování: Pro: 28 Proti: 0 Zdržení: 0

Návrh usnesení synody na volbu komise examinátorů:

Synodní rada navrhuje toto usnesení:
Synoda volí komisi examinátorů ve složení:
ThMgr. D. Hejbal – předseda, Dr. D. Holeton, Doc. ThDr. J.B. Lášek, Doc. ThDr. I. Štampach
Hlasování: Pro: 27 Proti: 0 Zdržení: 1

Návrh usnesení synody k volbě synodní rady:

Biskup navrhuje toto usnesení:
Synoda vyslovuje poděkování členům synodní rady v minulém volebním období.
Synodní rada navrhuje tyto kandidáty do budoucí synodní rady, kteří budou zvoleni tajnou volbou:
a) 2 řádní členové – duchovní z kandidátů: Prof. D. Holeton, Mgr. A. Sassmann, Doc. ThDr. I. Štampach, Mgr. Ř. Źywczok
b) 3 řádní členové – laici z kandidátů: Doc. RNDr. K. Holada, J. König, Mgr. J. Nevyjelová, MUDr. V. Němec
c) 2 mimořádní členové – duchovní z kandidátů: Mgr. P. Cepek, Mgr. V. Diviš, I. Peschka, Mgr. A. Sassmann, ThLic. P. Tvrdek, Mgr. Ř. Źywczok
d) 2 mimořádní členové – laici z kandidátů: H. Karasová, J. Karasová, K. Koláček, R. Toman, R. Vondráček.
Volba proběhla tajně s následujícím výsledkem:
ad a) Prof. D. Holeton, Mgr. A. Sassmann, Doc. ThDr. I. Štampach, Mgr. Ř. Źywczok
ad b)
1. kolo: Doc. RNDr. K. Holada, J. König, Mgr. J. Nevyjelová, MUDr. V. Němec
2. kolo: Doc. RNDr. K. Holada, J. König, Mgr. J. Nevyjelová, MUDr. V. Němec
ad c)
1. kolo: Mgr. P. Cepek 10, Mgr. V. Diviš 10, I. Peschka 2, Mgr. A. Sassmann 9, ThLic. P. Tvrdek 10, Mgr. Ř. Źywczok 15
2. kolo: Mgr. P. Cepek 10, Mgr. V. Diviš 10, ThLic. P. Tvrdek
3. kolo: Mgr. P. Cepek 12, Mgr. V. Diviš 15
ad d) H. Karasová, J. Karasová, K. Koláček, R. Toman, R. Vondráček.
Synoda volí novou synodní radu ve složení:
Biskup ThMgr. Dušan Hejbal – předseda
řádní členové duchovní: Prof. D. Holeton, Doc. ThDr. I. Štampach
řádní členové laičtí: Doc. RNDr. K. Holada, J. König, MUDr. V. Němec
Mimořádní členové duchovní: Mgr. Ř. Źywczok, Mgr. V. Diviš
Mimořádní členové laičtí: H. Karasová, R. Toman
Hlasování: Pro: 28 Proti: 0 Zdržení: 0

Návrh usnesení synody k úpravě vstupů do církve:

Synodní rada navrhuje toto usnesení:
1. Synoda zavádí jednotný formulář pro vstup do církve včetně poučení.
2. Synoda pověřuje právní komisi k dopracování textu poučení.
Příloha: jednotný formulář pro vstup do církve včetně vysvětlení.
Hlasování: Pro: 28 Proti: 0 Zdržení: 0

Návrh usnesení synody ke zprávě o vztahu státu a církví:

Synodní rada navrhuje toto usnesení:
1. Synoda zavádí výkaz činnosti pro všechny zaměstnance církve, který bude podkladem pro vyúčtování mezd – s platností od 1.12.1999 s tím, že období do konce roku bude zkušební.
2. Výkaz činnosti bude odevzdáván kanceláři ordinariátu vždy do 5. dne následujícího měsíce.
Hlasování: Pro: 25 Proti: 1 Zdržení: 2

Návrh usnesení synody k úpravě cyklu řádných synod:

Synodní rada navrhuje toto usnesení:
Synoda zavádí na zkušební dobu tříletý cyklus řádných synod. Toto usnesení prozatím nemění synodní řád, který bude změněn 43. případně 44. synodou, pokud tyto synody usoudí, že úprava se osvědčila.
Hlasování: Pro: 23 Proti: 0 Zdržení: 5

Návrh usnesení synody:

Synoda požaduje, aby se registrace církví a ostatních náboženských společností děla podle pravidel jednotných pro všechny. Dosavadní pravidla registrace pokládáme za diskriminační. Nepokládáme za vhodné pokračovat v této praxi a rozlišovat registraci a akreditaci. Všechna práva a povinnosti by měly vyplývat z pouhé registrace.
Hlasování: Pro: 27 Proti: 0 Zdržení: 1

Návrh usnesení synody o zřízení pracovní skupiny:

Synoda navrhuje zřízení pracovní skupiny pro internet ve složení: Doc.ThDr. I. Štampach, ThBc. Jakub Smrčka, Tomáš Dolejš
Hlasování: Pro: 28 Proti: 0 Zdržení: 0

Přílohy k protokolu:

č.1. Zpráva biskupa

1. Úvod

Každá synoda, z těch, které jsem zažil měla svou zvláštní tvář a atmosféru a byla něčím příznačná. Synoda obnovy už svým názvem a nadšením po listopadových událostech 1989, 39. byla ve stínu smrti mého předchůdce a nevolil se na ní jen biskup, ale i směřování církve a tvář jakou bude naše církev mít. Po mnoha komplikacích přišla 40. synoda smíření a po času boje čas pokoje na 41. synodě. Tu nynější 42. jsem sám pro sebe nazval synodou na cestě.

Jsme poutníci, stále na cestě. Na cestě je mnoho radostného a také mnoho potíží. Je však důležité, že naše cesta někam vede a že na té cestě postupujeme, že náš pohyb je pohybem kupředu. Ostatně stejně jako Jahwe – Hospodin – zachránce svého lidu nebyl nahoře, ale vpředu, a společenství jeho lidu šlo za ním vodami moře i pouští, vpředu před námi je náš Pán a bratr Ježíš Kristus. Jdeme za ním a on přichází.

To, že se 42. synoda schází právě v Pacově, je pro dnešní tvář naší církve také příznačné. Dějí se věci, které nikdy nebyly a ani nemohly být. V Pacově je jedna z našich nových farních obcí, které vznikly a vznikají v poslední době i tam, kde naše církev dosud nepůsobila, a jsou nadějí církve. Chci v úvodu poděkovat našemu pacovskému farnímu společenství a bratru faráři Řehoři Źywczokovi za pozvání a za organizační přípravu.

Moje zpráva v porovnání se zprávou na poslední synodě, bude kratší a budu se trochu opakovat. Věřím, že víte proč.

2. Personální otázky

Bratři kněží Mgr. Alois Sassmann, Mgr. Pavel Cepek a Mgr. Václav Diviš, kteří působili jako administrátoři, byli svými farními obcemi zvoleni faráři. Bratr ThLic Petr Tvrdek se po roční stáži na teologické fakultě v Bonnu stal administrátorem ve Varnsdorfu a posléze tam byl zvolen farářem. Bratr Mgr. Řehoř Źywczok, který přestoupil z římskokatolické církve, se stal administrátorem farnosti Pacov, a zde byl posléze zvolen farářem.

V roce 1998 jsem měl možnost poprvé udělit dvě jáhenská a jedno kněžské svěcení. Na svátek sv. Petra a Pavla přijali jáhenské svěcení bratři Ivan Peschka a Mgr. Zdeněk Dobřichovský. Bratr Dobřichovský pak v říjnu 1998 přijal kněžské svěcení. Ivan Peschka působí jako administrátor ve farnosti Desná se svěřenou odpovědností i za farnost Jablonec, bratr Dobřichovský vedl do konce srpna 1999 sekretariát ordinariátu a spravoval farnost Brno, od konce srpna byl uvolněn z vážných zdravotních a rodinných důvodů a zůstává zatím výpomocným duchovním v Praze. Koncem roku 1998 nastoupil do pražské farnosti nový kněz Mgr. Jan Jandourek, který přestoupil z římskokatolické církve. V současné době absolvuje postgraduální studium na teologické fakultě v Bernu. Bratr Doc. ThDr. Ivan Štampach, který v létě letošního roku přestoupil z římskokatolické církve, působí v kapli sv. Máří Magdalény v pražské farnosti samostatně jako duchovní správce společenství, které se vytvořilo kolem něho, a které má zastoupení i zde na synodě.

V neposlední řadě je třeba se zmínit o práci pastoračních asistentů a asistentky. Sestra Hana Karasová a bratři Karel Koláček a Rostislav Toman, kteří v Praze studují, jsou velikou oporou na ústředí církve a v pražské farnosti a samozřejmě pracují i ve svých domovských farnostech ve Strakonicích, Jablonci a Pacově. Osobně musím říci, že jsem ještě nezažil tak aktivní mladé lidi, a že bez jejich pomoci by mnoho věcí v církvi prostě nebylo.

Troufám si říci, že za posledních 55 let je současný stav duchovenstva a pastoračních asistentů nejpočetnější a nejkvalitnější a chtěl bych všem svým bratřím a sestrám v této službě opravdu poděkovat.

Předkládám listinu duchovních a pastoračních asistentů a asistentek naší církve ke dnešnímu dni:

Biskup: ThMgr. Dušan Hejbal

Kněží: Mgr. Pavel Cepek – farář Šumperk; Mgr. Václav Diviš – farář Strakonice – Katovice; Mgr. Zdeněk Dobřichovský – pom. duch. Praha; Prof. Dr. David Holeton – kooperátor farnosti Praha; PhDr. Jindřich Husák – kooperátor farnosti Praha (důchodce); Mgr. Jan Jandourek – tč. postgraduální studium Bern; Doc. ThDr. Jan B. Lášek – ústředí církve -; Kurt Malina – farnost Jablonec (důchodce); Mgr. Alois Sassmann – farář Tábor; Doc. ThDr. Ivan Štampach – farnost Praha.; ThLic. Petr Tvrdek – farář Varnsdorf; Mgr. Grzegorz Źywczok – farář Pacov

Jáhni: Ivan Peschka – administrátor Desná, exc. Jablonec; Jakub Smrčka – farnost Tábor

Pastorační asistenti a asistentky: Hana Karasová – Praha a Strakonice; Karel Koláček – Praha a Jablonec; Rostislav Toman – Praha a Pacov

3. Teologická práce a péče o vzdělání

Již třetí studijní rok naše církev má své místo na HTF UK. Přednáším zde systematickou teologii a liturgiku pro starokatolické studenty a studentky. Přednášky navštěvují také studenti jiných konfesí a jejich počet se stále zvyšuje. Na HTF UK přednáší dějiny liturgie s celofakultní působností Prof. David Holeton, církevní dějiny Doc. Jan Lášek a církevní hudbu ThLic. Petr Tvrdek. V blízké budoucnosti počítáme z účastí Doc. Ivana Štampacha a Mgr. Jana Jandourka na formaci našich studentů a studentek. Znovu musím připomenout také neúnavnou pomoc bratra Josefa Königa, který pro studijní účely překládá především německé starokatolické teologické texty. Můj dík dále patří teologickým fakultám našich sesterských starokatolických církví ve Švýcarsku a v Německu za možnost studia našich duchovních a studentů teologie. Stejný dík patří organizátorům mezinárodních setkání starokatolických teologů za možnost naší participace na teologické práci v mezinárodním měřítku. Chci ještě poznamenat, že mezinárodní setkání starokatolických teologů v roce 2001 se bude konat poprvé také v České republice, že se na ně těšíme a že uděláme vše pro jeho zdárný průběh.

4. Návštěvy obcí

Všechny naše farní obce navštěvuji několikrát do roka, moje kontakty s nimi jsou velmi úzké, a také dnes chci vyjádřit, jak je vidím a co pro ně považuji za důležité.

Začnu tradičně Varnsdorfem, který je pro naší nejstarší farní obcí. V srpnu 1998 se Varnsdorf konečně dočkal stálého duchovního v osobě ThLic. Petra Tvrdka. Možná je to dlouhou dobou střídání zastupujících duchovních, možná je třeba hledat i další příčiny v problematickém regionu, ale varnsdorfská farnost se zatím nerozvíjí s takovou dynamikou, jako v např. v polovině 90. let. Přitom jsou zde i noví aktivní věřící, ale přiznávám, že jsme čekali víc. To i přesto, že naše církev je zde i společensky oceňována díky zajímavým kulturním akcím, které bratr farář pořádá a že zde probíhají společné bohoslužby a setkání českých a německých věřících. Letošní Týden duchovní obnovy byl rovněž ve znamení menšího zájmu. Společně s bratrem farářem se musíme vážně zamyslet nad pastorační situací a nad formami duchovní služby.

Varnsdorfská farnost letos v prosinci oslaví 125 let posvěcení chrámu, který je prvním chrámem na světě, který postavili starokatolíci. V sobotu 18. prosince toto výročí oslavíme při bohoslužbách za účasti mnoha zahraničních hostů a – jak doufám – i domácích duchovních a věřících.

Desná v Jizerských horách je dalším místem s bohatou starokatolickou tradicí a méně radostnou současností. Tato situace se pozvolna mění s nástupem bratra jáhna Ivana Peschky, který se letos v létě nastěhoval na faru. Kdo zná podmínky v Desné, dá mi za pravdu, že je to odvážný čin. V Desné jsme slavili několik křtů a tvoří se zde malé společenství, které zachová-li svou aktivitu, má šanci. Dále trvá potřeba masivní investice do kostela i do farní budovy.

Jablonec, který byl ještě v polovině 90 let naší nejméně živou farností, se koncem loňského a během letošního roku dočkal prvních rekonstrukčních prací. Zatím je dokončena GO střechy kostela, sanace suterénu a letos bude vyřešeno odvodnění. Díky Programu záchrany architektonického dědictví se nám snad podaří během 2-3 let provést GO fasády a interiéru a v suterénu vybudovat sociálně pastorační středisko. To jsou však jen mrtvé kameny. Ty živé se rovněž dávají do pohybu. Při posledním patrociniu, které jsme slavili spolu s emeritním farářem Kurtem Malinou a administrátorem jáhnem Ivanem Peschkou, bylo přítomno asi 50 věřících. Chci poděkovat bratřím Zdeňkovi Navrátilovi a Karlu Koláčkovi, díky jejichž pomoci se jablonecká farnost znovu staví na nohy. Zbývá nám ještě právě se rozbíhající soudní spor o budovu fary, která byla koncem 70. let za velmi podivných okolností velmi levně prodána nomenklaturnímu pracovníkovi ONV, a samozřejmě je třeba obsadit farnost stálým knězem.

Šumperk letos oslavil 100 let trvání a účastníci slavnosti byli dojati jak výborně připraveným programem, tak i velikým rozvojem farní obce. Farní společenství stále roste a přibývá kvalitních a obětavých věřících. Nový duch a nový život je znát na atmosféře bohoslužeb, životě farnosti, stejně jako na opraveném interiéru fary, v kostele a farní zahradě. Řekl jsem na minulé synodě, že Šumperk je naše veliká šance a dnes mohu říci, že naše církev tuto naději naplňuje. Šumperk je naše vizitka i v zahraničí. Mimořádné poděkování bratru faráři Mgr. Pavlu Cepkovi, jeho manželce Jiřině i všem věřícím.

Brno se trochu vzchopilo díky působení bratří kněží Cepka a pak Dobřichovského, kteří farnost z dálky administrovali, ale dokud nebude obsazeno stálým knězem, nemůže se rozvinout. Snad právě nyní máme šanci tuto situaci vyřešit. Společenství mladých lidí, které se tam shromáždilo, stojí za to, abychom to i po mnoha neúspěších nevzdali.

V Táboře díky aktivitě bratra Mgr. Aloise Sassmanna máme k dispozici městský kostel, mladá farnost je stabilní a církev je mediálně známá. Na svatodušní svátky jsme zde slavili biřmování spolu s farností Strakonice – Katovice a bohoslužba, kterou přenášel Český rozhlas, se setkala s velikým ohlasem.

Pacov se z filiální obce stal obcí farní a má také nového faráře. To, že jsme dnes zde, svědčí o tom, že jde o obec živou a perspektivní s vysokou návštěvností bohoslužeb. Také odsud už přenášel Český rozhlas bohoslužbu s velikým ohlasem. K pacovské farnosti mám osobně vřelý vztah a pokaždé se těším na setkání. Nyní je třeba ještě trochu víc prohlubovat starokatolickou identitu.

V blízkém i vzdálenějším okolí se tvoří dvě nové starokatolické obce. Za týden budeme otevírat novou farní obec v Pelhřimově, kterou bude spravovat pacovský farář Mgr. Źywczok a věřím, že brzy bude následovat farní obec v Havlíčkově Brodě. Díky chci vyslovit rodině Strakově a Mgr. Pavloskovi.

Strakonice – Katovice se vyznačují velikým rozvojem a neopakovatelnou charismatickou atmosférou bohoslužeb. Za dva roky se mnoho událo a dnes je zde kvetoucí obec, která stále roste. Přes všechny „ekumenické“ podrazy z kraje letošního roku je právě zde krásný příklad spolupráce s evangelickým sborem, kde chvílemi mizí konfesní rozdíly. A tak díky bratru Mgr. Divišovi, Pavlu Řezníčkovi, rodině Karasových a mnoha dalším.

Na závěr jsem si jako obvykle nechal Prahu. Praha má stále ještě nejnižší věkový průměr účastníků bohoslužeb, je zde relativně nejvíc duchovních a tedy i bohoslužeb a různých neliturgických akcí. Praha je a vždy bude atypická. Je tu veliká spirituální nabídka, v Praze se chodí ne na bohoslužby, ne k církvi, ale na faráře a těch je tu opravdu mnoho. Jsem rád, že se Praha posouvá od kvantity ke kvalitě a že příchodem br. Doc. Ivana Štampacha vzniklo nové společenství kolem kaple sv. Máří Magdalény. Stále ještě sním o kategoriální pastoraci, což se snad podaří až dokončíme rekonstrukci budovy ústředí. Chtěl bych poděkovat mnohým sestrám a bratřím za pomoc při všech významných akcích za poslední dva roky.

5. Farní rady, synodalita a demokracie v církvi

V průběhu posledního roku proběhly téměř ve všech farnostech volby nových farních rad a zbývá jen doufat, že nezůstane jen přitom.

A teď se budu zase opakovat. Chybí nám obecně větší angažovanost věřících. Mám stále pocit, že ještě přetrvává tradiční model jeviště – hlediště. Která z farních rad se dokázala sejít bez toho, aby ji to farář nepředprogramoval, který z aktivních laiků dokáže nejen poradit svému knězi co by měl dělat, ale také nabídne svou pomoc a skutečně pomůže?

Odvolávám se na referát sestry Moniky Heitzové na Laienforu 1999, který byl otištěn v časopisu Communio. Musíme se ještě stále učit, že církev není profesionální tým kněží v čele s biskupem a pár nadšenců z řad laiků a na druhé straně jakýsi duchovní konzum, ale že církev je v horizontále spoluodpovědné společenství sester a bratří, že každý má svou důležitou úlohu, že všeobecné kněžství není jen módně demokratická fráze, že v ranné církvi bylo daleko víc služeb než třístupňově ordinovaní svátostní služebníci, že tyto služby vyrůstají z potřeb společenství a z potřeb evangelizace. Teď už opět čtu ze své zprávy staré 2 roky a budu to opakovat tak dlouho, dokud se to nezmění. A čekám, že mne někdo vezme za slovo.

6. Utrechtská unie, IBK, zahraniční cesty

Počátkem února 1998 jsem se v doprovodu br. Königa zúčastnil zasedání IBK v Chicagu, v květnu téhož roku jsem procestoval Rakousko na pozvání bratra biskupa Bernharda a jak jsem popsal v časopise Communio byla to pro mne velmi obohacující cesta především pro vědomí souvislostí a společných kořenů našich církví. V červnu 1998 jsem se zúčastnil oslav 125 výročí založení německého starokatolického biskupství spolu s br. ThLIc. Petrem Tvrdkem a především Mezinárodní starokatolický kongres v Grazu 24-28.8.98, kterého jsme se zůčastnili rovněž s početnou skupinou z Čech a Moravy. V únoru 1999 jsem spolu s bratry Königem a Smrčkou oslavil v Mnichově 100 let narození Ignaze von Dölingera a 16-24/4 jsem byl na zasedání IBK v Egmanodu aan Zee v Holandsku. Spolu s početnou skupinou bratří a sester jsme prožili Kirchentag ve Sttutgartu 15-20.6.99, kde jsem předsedal jedné z bohoslužeb v našem stuttgartském kostele a spolu s br. Doc. Láškem jsem se zúčastnil teol. konference ve Wislikofenu 30.8-4.9.1999.

V Čechách a na Moravě jsme mohli přivítat bratra biskupa Krafta z Německa s chotí v únoru 1998 na sympoziu o Melanchtonovi, které pořádala HTF UK, br. biskupa Gernyho 3-4/ 7 1998 v Praze a bratra biskupa Bernhard Heitze a další hosty na oslavě 100 let Šumperka 28-30/5/99 a pak na Laienforu v srpnu 1999.

Pro pozitivní posun postavení naší církve v mezinárodním starokatolickém společnství je charakteristickým i fakt, že jsem byl IBK pověřen biskupskými funkcemi pro naše církve na území bývalé Jugoslávie, kam se chystám na první oficiální návštěvu.

7. Mezinárodní akce pořádané naší církví

Měl jsem dlouho nepříjemný pocit, že ve starokatolickém světě jsme považováni za rozvojovou zemi. Dnes se situace změnila. Poprvé v historii bude v naší republice jakož i mimo tradiční země Holandsko – Německo – Švýcarsko – Rakousko pořádán Mezinárodní starokatolický kongres a to poprvé ve 3. tisíciletí – v roce 2002. Jeho téma bude „Být starokatolíkem v 21 století“ nás naplňuje nadějí, že mezinárodní starokatolické kongresy se vrátí ke své někdejší tradici být výpovědí o naší identitě. Chceme se tohoto úkolu zhostit co nejlépe. Generální zkouškou bylo letošní Laienforum – Mezinárodní fórum starokatolických laiků, kterého jsme se zhostili poměrně dobře. Tady cítím potřebu poděkovat Doc. Holadovi za referát, organizačnímu týmu i všem, kteří se zúčastnili a povzdechnout si nad tím, proč nás (laiků i kleriků) nebylo víc. Když se na Mezinárodním setkání starokatolických teologů hlasovalo o tom, kde se toto fórum sejde v roce 2001, byl jsem dojat výsledkem. Přítomní zvolili naši církev. Chci říci, že nás to zavazuje a přesto, že to bude jakési „Klerikfórum“, chci vás všechny vyzvat ke spolupráci na jeho přípravě a k účasti na něm. Je to opět naše veliká šance.

Ekuména: Naše církev je v ERC v ČR stále zastoupena v presidiu a řídícím výboru biskupem a ve dvou komisích místopředsedou SR J. Königem. Významnou skutečností také je, že bratr König byl zvolen presidentem Ekumenické akademie Pravidelně se podílíme na ekumenických bohoslužbách a akcích a naši zástupci jsou nyní už ve všech ekumenických grémiích.

Samostatnou kapitolou jsou naše vztahy s anglikánskou církví. Anglikánská farnost nás požádala o připojení k naší církvi, což potvrdil i biskup z Gibraltaru John Hind. Proběhla registrace farnosti jako starokatolické církevní obce pro anglicky mluvící věřící v Praze a připravuje se dohoda mezi biskupy o úpravách jurisdikce. Tento počin je ojedinělým a svým způsobem předjímá ekumenickou budoucnost.

8. Sociální práce

Sociální práce je svébytnou kapitolou života naší církve a patří jí uznání. Sociálně pastorační středisko Communio v Praze je uznávaným a především vyhledávaným místem sociální interakce. Jeho pobočky se nám zatím podařily vybudovat ve Varnsdorfu, Táboře (působnost i v Pacově) a Šumperku a zatím je možné financování těchto aktivit ze zvláštního grantu MPSV. V příštím roce připravujeme rozšíření i v Desné a v Pelhřimově.

9. Mediální práce

Naše církev je díky médiím stále známější. Ohlasy zaznamenáváme díky přenosům a záznamům bohoslužeb, dnes již tradiční novoroční ekumenické slavnosti, kterou moderuji, větší ohlas vzbudil i medailon biskupa v ČT, ale asi největší mediální bombou byl „přestup roku“ – přestup Doc. I. Štampacha do naší církve.

Vedle toho je třeba ale také pochválit náš časopis Communio, který má velmi dobrou úroveň, o čemž svědčí i ohlasy i z teologicky erudovaných kruhů. Chci proto znovu poděkovat všem, kteří s ním tráví mnoho hodin duševní i fyzické práce. Chci jen zdůraznit jak veliký význam pro posilování naší identity má náš časopis a jak je důležitý i pro informovanost lidí mimo naši církev. A chci znovu vyzvat Vás všechny ke spolupráci na jeho obsahu.

10. Závěrem

Chci teď být osobní. Chci Vám všem poděkovat za to, že jste tady a že Vám záleží na naší malé církvi, že se podle svých možností podílíte na jejích radostech i starostech. Že její starosti a radosti jsou i Vaše stejně moje jako Vaše.

A ještě něco. Někdy se staví do cesty našemu poslání naše osobní radosti, zájmy, soukromí, pohodlí, někdy i my sami. Svěřme to vše do rukou Božích a nebraňme se jeho vedení. On ví, kudy nás provází.

Byl čas boje je čas pokoje, ale to vše je čas cesty. Čas cesty nesmí být časem nečinnosti. Jsem přesvědčen, že starokatolictví, tedy katolická alternativa v naší zemi ještě neřekla poslední slovo. Myslím, že náš čas přichází. Buďme šťastni, že můžeme být při tom. Přeji nám všem mnoho síly, odvahy, trpělivosti, tolerance a především stálou pomoc Toho, který je dárcem všech dobrých darů. AŤ NÁM ŽEHNÁ BŮH OTEC I SYN I DUCH SVATÝ!

č.2. Formulář pro vstup do církve (vysvětlení)

Členstvím ve Starokatolické církvi se zabývá její ústava – Synodní řád a řád farních obcí v dílu I, § 1: Křesťané žijící na území České republiky, kteří vyznávají víru starokatolickou, tvoří církevní společenství zvané Starokatolická církev v České republice.

Pod pojmem starokatolická víra chápeme křesťanskou víru nerozdělené církve prvního tisíciletí za použití principu: V důležitých věcech jednota, v nepodstatných svoboda a ve všem láska.

Základní jednotkou církevní organizace je farní, případně filiální obec. V dílu V, § 33 se praví: Členy farní obce jsou všichni obyvatelé jejího obvodu, kteří se přiznávají ke starokatolickému vyznání. Noví členové farních obcí se přihlašují u farní rady a jsou zapsáni s udáním svého nacionále a adresy do seznamu členů obce.

Tuto strohou definici interpretujeme takto: O členství může zažádat každá pokřtěná osoba po dovršení věku 15 let. Po schválení přijetí farní radou nabývá osoba ve věku 15 až 18 let aktivní volební a hlasovací právo ve farní obci, osoba ve věku po dovršení 18 let i právo pasivní. Farní rada může žádost o přijetí schválit nebo zamítnout. „Obyvateli obvodu farní obce“ mohou být i lidé, kteří tam nemají úřední trvalé bydliště (ale např. studium nebo zaměstnání). Do které farní obce se chtějí připojit má být přenecháno jejich rozhodnutí. Hlavním motivem má být možnost, kde mohou nejlépe uplatňovat své všeobecné kněžství. Oficiální členství se všemi právy je možno mít pouze v jedné starokatolické obci. Takové chápání je třeba uplatňovat i v případech filiálních obcí.

Nepokřtěné osoby získávají členství v obci a tím i v církvi svým křtem. V případě křtu dítěte se doporučuje po dovršení 15 let členství v obci formálně obnovit.

Stejně jako členové naší církve jsou vítáni i členové jiných křesťanských církví, pokud s námi prožívají společenství.

Originální text protokolu je uložen v archivu Starokatolické církve v ČR, Na Bateriích 93/27, Praha 6.