Katedrální chrám sv. Vavřince

MÈ Praha 1

Starokatolický katedrální chrám sv. Vavřince
Petřínské sady
Praha 1 – Malá Strana
118 00

 

 

Velikonoce 2017 v  katedrále sv. Vavřince:

Květná neděle 9. 4.
10:30 – eucharistická slavnost se svěcením ratolestí

úterý 11. 4.
12:00 – eucharistická slavnost se svěcením olejů za účasti všech kněží

Zelený čtvrtek 13.4.
18:00 – eucharistická slavnost – památka poslední večeře Páně a getsemanská meditace
21:00 – ekumenická křížová cesta

Velký pátek 14.4.
18:00 – křížová cesta
19:00 – liturgie Velkého pátku
20:00 – modlitby u Božího hrobu
od 21:00 – noční bdění s modlitbami a zpěvy

Bílá sobota 15.4.
21:00 – liturgie velikonoční vigilie s udělováním sv. křtu

Hod Boží velikonoční 16. 4.
10:30 – eucharistická slavnost Vzkříšení Ježíše Krista

Pravidelné nedělní bohoslužby od 10.30 hodin. 

Administrátor katedrálního chrámu: ThDr. Petr Jan Vinš

Katedrální chrám sv. Vavřince se nachází na místě, kde podle tradice pohanští Čechové obětovali svým bohům a pálili posvátné ohně a kde kněžna Libuše předpovídala budoucí vzrůst slávy Prahy. Pověst vypravuje, že kníže Boleslav II. zde na žádost sv. Vojtěcha dal postavit kostelík zasvěcený sv. Vavřinci, jáhnovi, který byl v roce 258 v Římě umučen na rozpáleném roštu.

Nejstarší zpráva o kapli sv. Vavřince na Petříně pochází z roku 1135. V této době byl románský kostel jednolodní obdélnou stavbou s apsidou na východě a se západní věží, pojatou částečně do dnešní přestavby. Tato stavba, dnes zachovaná v barokním plášti, byla postavena pravděpodobně za vlády Soběslava I. (1125 – 1140) a lze ji srovnat s rotundou Nalezení sv. Kříže na Starém Městě, která dnes rovněž slouží Starokatolické církvi. Roku 1590 dal kapli opravit Jiří Henrich z Frankenštejnu. V XVIII. století se o zvelebení kostela sv. Vavřince zasloužil P. Norbert Saazer spolu s Bratrstvem pražských kuchařů. Tak ve 30. letech XVIII. století byla započata přestavba kostela do dnešní podoby. Projekt je připisován K.I.Dientzenhoferovi a stavitelem byl Jan Ignác Palliardi. Vlastní stavba se prodloužila až do roku 1780. Vrcholnému baroku je nejblíže monumentální, dynamicky sítěné konvexní severní průčelí, členěné rozeklanou římsou, nad níž jsou umístěny barokní sochy Nejsvětější Trojice v podobě Piety Boha Otce, vlevo stojí sv. Jan Nepomucký a vpravo pravděpodobně sv. Máří Magdaléna. Najdeme znak svatovítského probošta Františka Strachovského ze Strachovic, který dohlížel na dokončení stavebních prací. V nice je umístěna socha sv. Vojtěcha a deska s nápisem. Z vnitřního vybavení je pozoruhodný obraz umučení sv. Vavřince od burgundského malíře Jeana Clauda Monnota, umístěný na pravém bočním oltáři. Současný interiér presbytáře je vybaven podle návrhu ak. arch. Jiřího Pelcla, jehož dílem je i moderní krucifix zavěšený z klenby. V sakristii se nachází stropní malba zobrazující legendu o založení kostela sv. Vojtěchem.

Kaple Kalvárie, stojící východně od kostela, byla postavena po roce 1735. Její průčelí zdobí sgrafito zmrtvýchvstání Páně podle kartonu Mikoláše Alše. Ke kostelu patří rovněž kaple Božího hrobu (1738) a 14 zastavení křížové cesty (1836).
Od roku 1994 užívá celý komplex staveb Starokatolická církev, která jej s finanční podporou hlavního města Prahy opravila. Kostel sv. Vavřince je od listopadu r. 1995 starokatolickým katedrálním chrámem.

Křížová cesta

První křížová cesta byla na Petříně vystavěna roku 1735 spolu s kaplí Kalvárie. Zde se také sloužila vůbec první pobožnost křížové cesty na našem území. Roku 1836 byla tato stará křížová cesta rozšířena na současných 14 zastavení. Autorem přestavby je Josef Kranner a malby jednotlivých zastavení namaloval Josef Führich. V 90.letech 19.století byly malby obnoveny a spolu s nimi i sgrafito Kristova vzkříšení na fasádě kaple Kalvárie, které je zhotoveno podle kartonu Mikoláše Alše a svým nadějným poselstvím tvoří myšlenkové završení celé křížové cesty.
Petřínskou křížovou cestu si můžete projít i virtuálně na našich stránkách. K prvnímu zastavení přijdete tudy.