Historie

Nejranější dějiny pravoslavné církve u nás jsou spojeny s misií sv. Cyrila a Metoděje, kteří k nám přišli z Cařihradu a přinesli bohoslužebný a kanonický řád východní pravoslavné církve. Po smrti Metoděje roku 885 byl tento řád papežem Štěpánem V. zakázán. Žáci slovanských apoštolů byli nuceni odejít ze země a kam přišli, zavedli řád východní církve. Naše domácí pravoslaví navazuje na cyrilometodějské dílo a považuje se za jeho pokračování.

Ve východní části dnešní Slovenské republiky trvala pravoslavná církev díky vlivu Kyjevské Rusi do 17. století, kdy byla roku 1649 vídeňským dvorem, jezuity a feudály zavedena unie s Římem.

Po tisíci letech byl prvním biskupem a následovníkem sv. Cyrila a Metoděje český a moravskoslezský biskup Gorazd (Matěj Pavlík), který nese symbolické jméno jednoho z jejich žáků. Byl vysvěcen 25. září 1921 v Bělehradě. V meziválečném, pro pravoslaví nepříznivém ovzduší, se mu podařilo položit základy pravoslavné církve v Čechách, na Moravě a částečně i na Slovensku. Z vlastních církevních prostředků se začaly stavět i nové chrámy. Navázal na bratrské styky se sesterskými východními církvemi a ekumenické styky s protestantskými církvemi, zvláště episkopální v Americe a anglikánskou církví. Pravoslaví považoval biskup Gorazd za plodnou formu křesťanství a byl přesvědčen o jeho významném poslání v ekumenickém hnutí.

V době okupace a během války tato malá církev ukázala, jak pevně je spjata s českým lidem a národem a jak patří k jejím vlastnostem bojovnost, hrdinství a obětavost. Představitelé církve poskytli úkryt výsadkářům, kteří spáchali atentánt na R. |Heydricha.Jeho odhalením zasadilo rodící se církvi velkou ránu. Dne 4. září 1942 byli biskup Gorazd, představený katedrálního chrámu Václav Čikl, duchovní dr. Vladimír Petřek a předseda sboru starších Jan Sonnevend zastřeleni. Jejich rodiny spolu s dalšími zahynuly v koncentračním táboře, pravoslavní kněží byli posláni na nucené práce, církev zakázána, majetek konfiskován.

Dnešní pravoslavná církev, obnovená po druhé světové válce, je samostatná. První mezi biskupy - olomouckým, prešovským a michalovským a pražským - je v současné době arcibiskup pražský a metropolita českých zemí a Slovenska. Po vytvoření českého a slovenského státu r. 1993, působí nadále jednotně v obou nových republikách s řádnou registrací. Právnickou osobou v České republice je však Pravoslavná církev v českých zemích a právnickou osobou ve Slovenské republice je Pravoslavná církev na Slovensku.

Organizace

Pravoslavná církev má čtyři eparchie: pražskou, olomoucko-brněnskou, prešovskou a michalovskou. V čele každé eparchie je biskup. Kromě těchto čtyř biskupů má církev ještě jednoho biskupa vikáře Pražské eparchie - s titulem „mariánskolázeňský“. Nejvyšším představitelem církve je arcibiskup pražský.

Budoucí kněží studují na Pravoslavné bohoslovecké fakultě Prešovské univerzity v Prešově, na jejím detašovaném pracovišti v Olomouci a v zahraničí.

Pravoslavná církev vydává měsíčník Hlas pravoslaví (česky), Odkaz sv. Cyrila a Metoda (slovensky a ukrajinsky) a kalendář - ročenku (česky a slovensky).

Je členkou Světové rady církví, Konference evropských církví a mezinárodní organizace pravoslavné mládeže Syndesmos.

Statistika

Pravoslavná církev má v České republice 82 farností (Čechy 51, Morava a Slezsko 31), asi 24 tisíc věřících a asi 100 tisíc věřících ze zahraničí, kteří pobývají v ČR.