Členstvím se Starokatolické církvi se zabývá její ústava – Synodní řád a řád farních obcí v dílu I, § 1: „Křesťané žijící na území České republiky, kteří vyznávají víru starokatolickou, tvoří církevní společenství zvané Starokatolická církev v České republice.“

Pod pojmem starokatolická víra chápeme křesťanskou víru nerozdělené církve prvního tisíciletí za použití principu: V důležitých věcech jednota, v nepodstatných svoboda a ve všem láska.

Základní jednotkou církevní organizace je farní, popřípadě filiální obec. V dílu V, § 33 se praví: „Členy farní obce jsou všichni obyvatelé jejího obvodu, kteří se přiznávají ke starokatolickému vyznání. Noví členové farních obcí se přihlašují u farní rady a jsou zapsáni s udáním svého nacionále a adresy do seznamu členů obce.“

Tuto strohou definici interpretujeme takto: O členství může zažádat každá pokřtěná osoba po dovršení věku 15 let. Po schválení přijetí farní radou nabývá osoba ve věku 15 až 18 let aktivní volební a hlasovací právo ve farní obci, osoba po dovršení 18 let i právo pasivní. Farní rada může žádost o přijetí schválit nebo zamítnout. „Obyvateli obvodu farní obce“ mohou být i lidé, kteří tam nemají úřední trvalé bydliště (ale např. studium nebo zaměstnání). Do které farní obce se chtějí připojit má být přenecháno jejich rozhodnutí. Hlavním motivem má být možnost, kde mohou nejlépe uplatňovat své všeobecné kněžství. Oficiální členství se všemi právy je možné mít pouze v jedné starokatolické obci. Takové chápání je třeba uplatňovat i v případě filiálních obcí.

Nepokřtěné osoby získávají členství v obci a tím i v církvi svým křtem. V případě křtu dítěte se doporučuje po dovršení 15 let členství v obci formálně obnovit.

Stejně jako členové naší církve jsou vítáni i členové jiných křesťanských církví, pokud s námi chtějí prožívat společenství.