Když mně bratr Lojza poslal SMS, z níž jsem se dověděl, že bratr Roger z Taizé byl zavražděn, nebyl jsem několik minut schopen vůbec ničeho než zoufalé modlitby: „Pane, proč? V jakém světě nás to necháváš žít…“ A v duchu jsem si znovu připomněl první a vlastně jediné kratičké osobní setkání s ním ve Štýrském Hradci před osmi lety. Když po modlitbách, které se konaly v jednom místním kostele, kráčel špalírem účastníků Evropského setkání křesťanů, zamířil rovnou ke mně, podal mi ruku, usmál se a řekl: „Já tě znám. Bůh tě miluje a žehná ti.“ Nikdy před tím jsme se neviděli…

Tragédie se stala v úterý 16. srpna ve 20.45 h. Devadesátiletý zakladatel a převor ekumenické komunity v Taizé se právě modlil spolu s 2500 poutníky v chrámu Smíření. Vražedkyně, 36letá pomatená žena z Rumunska, se ukrývala mezi pěveckým sborem, využila příležitosti, kdy se všichni pohroužili v modlitbě, přišla k bratru Rogerovi a třikrát jej bodla nožem do krku. Ostatní bratři obracení k oltáři ji ani neviděli. Uslyšeli pouze křik. Patnáct minut nato bratr Roger skonal. Během výslechu vražedkyně přiznala, že chtěla obrátit na sebe pozornost. Řekla, že mnicha nechtěla zabít. Tomu však odporuje fakt, že si s sebou vzala nůž.

Roger Louis Schutz-Marsauche se narodil 12. května 1915 jako syn švýcarského protestantského faráře, jeho francouzská matka pocházela z Burgunska. Teologii studoval v Lausanne a Štrasburku a byl ordinovaným reformovaným pastorem. Ekumenické společenství v burgundské vesnici Taizé založil ve čtyřicátých letech. Jeho členové se zavázali k bratrství a smíření mezi národy, konfesemi a sociálními třídami. Na každoroční setkání mládeže, která komunita organizuje na přelomu kalendářního roku se na různých místech Evropy, přijíždějí desetitisíce mladých lidí. V roce 1990 se toto setkání konalo v Praze. Po celý zbytek roku pak přicházely zástupy mladých přímo do Taizé. Ke společenství patří asi 100 bratří z více než 25 národů, členů různých církví.

Papež Benedikt XVI označil smrt za „velmi smutnou a hrozivou zprávu“. Při vystoupení v letním papežském sídle Castelgandolfo papež také četl úryvky z „velmi jímavého a přátelského dopisu“, který dostal od bratra Rogera právě v úterý.

„Je to nepopsatelný šok,“ uvedl arcibiskup z Canterbury a hlava anglikánské církve Rowan Williams. „Bratr Roger byl jedním z nejmilovanějších křesťanských vůdců naší doby.“

Šok dal najevo i francouzský prezident Jacques Chirac. „Celý život tento muž víry šířil poselství míru a dialogu,“ uvedl. Podle něj byl Schütz služebníkem hodnot respektu a tolerance.

Gerhard Schröder označil Schütze za velkou osobnost současného náboženského života. Ocenil především fakt, že za druhé světové války ukrýval židovské uprchlíky a později usiloval o usmíření v Evropě.

Také Václav Havel považuje Schützovu smrt za ztrátu pro celou lidskou pospolitost hledající spirituální dimenzi života. „Bratr Roger byl pro mne jedním z duchovních pilířů sjednocující se Evropy,“ uvedl Havel v prohlášení poskytnutém ČTK.