Kázání arcibiskupa z Canterbury na korunovaci Karla III.

(Koloským 1,9-17, Lukáš 4,16-21)

Přijď, Duchu svatý, naplň naše srdce plamenem své lásky.

Sešli jsme se, abychom korunovali krále, a když korunujeme Krále, děláme to kvůli službě.

To, co se dnes dává, je ku prospěchu všech. Ježíš Kristus totiž ohlásil království, v němž jsou chudí a utlačovaní osvobozeni z pout nespravedlnosti. Slepí vidí. Všichni zranění a se zlomeným srdcem jsou uzdravováni.

Toto království představuje míru pro jakoukoli spravedlivou vládu, pro veškerou autoritu. A toto království také určuje, jaké jsou prostředky veškeré vlády a autority. Ježíš totiž neuchvacuje moc ani se nedrží postavení.

Král králů, Ježíš Kristus, nebyl pomazán, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil. Vytváří tak neměnný zákon dobré autority, tedy že s výsadou moci přichází i povinnost sloužit.

Služba je činnou láskou. Takovou lásku vidíme v péči o nejzranitelnější, ve způsobu, jakým vychováváme a povzbuzujeme mladé, nebo v ochraně přírody. Tyto priority jsme viděli v životě služby, kterým žije náš král.

Dnes máme tu čest být zde, v tomto chrámu s mnoha lidmi, kteří takovou lásku projevují; Pracujete v charitativních organizacích, budujete společenství, sloužíte národu v ozbrojených silách, v záchranných službách a mnoha dalšími způsoby.

Nedaleko odsud, v kostele svaté Markéty, se shromáždilo více než 400 výjimečných mladých lidí, jejichž životy vypovídají o službě. Po celém světě v zemích Commonwealthu je jich mnohem více. Žijete své životy pro druhé.

Jednota, kterou projevujete, a příklad, který nám dáváte, nás spojuje a dává příklad společnosti, která je silná, radostná, šťastná a oslavená. Takoví lidé za nás nesou těžká břemena.

A tíhu úkolu, který jste si dnes dali vy, Vaše Veličenstva, je možné unést jen s pomocí Ducha svatého, který nám dává sílu dát svůj život za druhé.

Skrze pomazání Duchem svatým je králi dáno to, čeho žádný vládce nikdy nedosáhne jen svou vůlí, politikou, válkou nebo tyranií: Duch svatý nás přivádí k činné lásce.

To nám zaslibuje i Ježíš, který odložil všechna privilegia, protože, jak nám říká první čtení, Bůh pro nás dá všechno, i svůj vlastní život.

Jeho trůnem byl kříž. Jeho koruna byla z trní. Jeho královskou róbou byly rány, které probodly jeho tělo.

Každý z nás je Bohem povolán ke službě. Ať už to v našem životě vypadá jakkoli, každý z nás se dnes může rozhodnout pro Boží cestu.

Můžeme říci Králi králů, samotnému Bohu, stejně jako dnes zde říká král: "Dej mi milost, abych ve tvé službě nalezl dokonalou svobodu."

V této modlitbě je obsažena vrchovatá míra zaslíbení, radost, o které se nám ani nesní, naděje, která přetrvává. Touto modlitbou, která stejně platí pro každého krále, každého panovníka, ano, pro každého člověka, pro nás všechny, se otevíráme proměňující Boží lásce.

Amen.