EN | DE | LAT

Starokatolíci v Bratislavě

Kontakty a bohoslužby

Kaplnka sv. Ladislava v Primaciálnom paláci (Foto: Martin Kováč)Kaplnka sv. Ladislava v Primaciálnom paláci
Primaciálne námestie 2, 811 01 Bratislava, Slovensko
E-mail:
[obfuscate_1_|103|92|110|107|97|109|46|101|106|112|92|95|55|107|115|97|108|106|101|92|112|102|100|104|99|99|41|93|117] | [obfuscate_1_|92|109|93|107|97|114|108|91|113|91|59|111|107|89|113|111|101|92|110|106|104|96|91|104|46|95|112]
Web: www.starokatolici.eu

Číslo účtu pro příspěvky a dary: 2401286168 / 8330 (transparentní účet občanského sdružení Starokatolíci na Slovensku)
IBAN pro dárce ze Slovenska: SK2483300000002401286168

Číslo účtu pro platby členského příspěvku: 2201286163 / 8330
IBAN pro členy ze Slovenska: SK7183300000002201286163

Bohoslužby

Neděle 17.30 h - eucharistická slavnost

Duchovní

Mgr. Martin KOVÁČ, PhD. - kněz pověřený službou věřícím na Slovensku

Farní rada

Mgr. Martin KOLENIČ - předseda farní rady


Historie společenství

Biskupská vizitace v Bratislavě (2016)Starokatolická komunita v Bratislavě se začala formovat na přelomu let 2015 a 2016 v návaznosti na jáhenské svěcení Martina Kováče, které se uskutečnilo 28. listopadu 2015 v Katedrálním chrámu sv. Vavřince v Praze. Martin Kováč přijal pověření biskupa Dušana Hejbala a synodní rady sloužit starokatolickým věřícím na Slovensku a začal tak v Bratislavě formovat misijní společenství Starokatolické církve v ČR.

První veřejná bohoslužba v Bratislavě se konala 6. března 2016 v kapli Evangelické bohoslovecké fakulty Univerzity Komenského. Od této chvíle se naše starokatolické společenství na tomto místě začalo scházet každou neděli večer. Se slavením eucharistie nám v tomto období ochotně a nezištně vypomáhali s povolením biskupa Dušana zejména Pavel Vichlenda, kněz žijící v Brně, a příležitostně také Rev. Walter Baer, pensionovaný episkopální kněz žijící ve Vídni.

Limská liturgie v BratislavěNaše společenství se od počátku snažilo být místem pro všechny lidi, kteří upřímně hledají Boha v křesťanské tradici, a nebojí se pokládat ani kritické otázky. Místem skutečně pro všechny – bez ohledu na jejich věk, pohlaví, rodinný stav, národnost, barvu pleti, sociální postavení nebo sexuální orientaci.

Usilujeme se tak žít otevřené, autentické křesťanství a hledat společně „katolicismus s lidskou tváří“. Aktivně se také angažujeme v ekumenickém hnutí a usilujeme se o smířění rozděleného křesťanství.

Po volbě nového biskupa Pavla Benedikta Stránského v roce 2016 se k našemu úsilí přihlásila i nová synodní rada.

Významným milníkem našeho společenství bylo kněžské svěcení Martina Kováče, které přijal 9. září 2017 z rukou biskupa Pavla B. Stránského v Malém evangelickém kostele na Panenské ulici v Bratislavě.

Sveceni-M-KovacOd září 2017 se změnilo i naše bohoslužebné místo. Po uplynutí nájemné smlouvy s Evangelickou fakultou jsme se přesunuli do sekulárnějšího prostoru auly Vysoké školy sv. Alžběty, která se ale nachází v úplném centru města - jen pár kroků od prezidentského paláce.

V létě 2019 jsme po více než dvou letech jednání, e-mailů a setkání s představiteli hlavního města Bratislava obdrželi informaci, že ke svým bohoslužbám můžeme užívat krásnou Kapli sv. Ladislava v Primaciálním paláci, kterou tak od září 2019 sdílíme s římskými katolíky a pravoslavnými, kteří tu slaví své bohoslužby v neděli dopoledne. Těšíme se z tohto opravdu ekumenického prostoru a hledáme cestu, jak ho co nejlépe využít.

Od října 2019 slavíme bohoslužby jednou měsíčně a o svátcích také v kapli na Evangelickém hřbitově v Trnavě, kterou nám laskavě poskytlo vedení Evangelického církevního sboru v Trnavě.

Snažíme se tak i ve slovenském prostoru hledat a nabízet otevřenou a moderní křesťanskou alternativu a duchovní domov pro všechny hledající.


Kaple sv. Ladislava a Primaciální palác

Primaciální palác v BratislavěPrimaciální palác je klasicistická palácová stavba na Primaciálním náměstí v Bratislavě. Původně sloužil jako sídlo ostřihomského arcibiskupa a je nejvýznamnější architektonickou památkou zmíněného slohového období ve městě. Dnes je palác sídlem primátora hlavního města Bratislavy a některé jeho části slouží expozici Galerie města Bratislava.

Kaple sv. Ladislava existovala již ve středověkém paláci a již tehdy nesla patrocinium svatého Ladislava, arpádovského panovníka, jednoho z uherských zemských patronů. Svatý Ladislav byl uherským králem v letech 1077 – 1095 a měl zásluhy na dokončení procesu christianizace země.

Předpokládá se, že palác vznikl pravdepodobně již před 13. stoletím na základech staré antické stavby. Biskupský dům se zmiňuje v listině z roku 1370, kaple dokonca již o čtrvrtstoletí dříve.

Kaplnka sv. Ladislava v Primaciálnom paláci (Foto: Martin Kováč)Pro další vývoj stavby měly zásadní vliv událost v první třetině 16. století. V srpnu 1526 přišlo na Moháčském poli k známé bitvě, ve které utrpělo uherské vojsko porážku. Ta měla pro další osudy Uherska neblahé následky - a jedním z nich bylo i nucené přesídlení královského dvora z Budína a správce církevní province z Ostřihomu do severněji položené Trnavy a Bratislavy (Prešpork / Pozsony / Pressburg).

Každý z arcibiskupů, který zde sídlil, počínaje Petrem Pazmáňem (1616 – 1637), ji neustále inovoval. Arcibiskup Juraj Sečéni (Széchényi) (1685 – 1695) jí dal v roce 1691 přistavět jedno patro.

Palác, tak jak ho poznáme dnes, je výsledkem radikální přestavy be druhé polovině 18. století. Bratislava prožívala v tomto období mimořádně příznivé období. V tomto duchu přistoupil ke stavbě nové rezidence také uherský primas Jozef Baťán (Batthyány) (1776 – 1799), který se narodil ve Vídni v roce 1727 a ve věku necelých padesáti let se stal hlavou katolické církve v Uhersku.

Kaplnka sv. Ladislava v Primaciálnom paláci (Foto: Martin Kováč)

Primaciální palác jako sídlo ostřihomského arcibiskupa nesloužil dlouho. O necelé půlstoletí se arcibiskup opět přestěhoval do Ostřihomu (prvním z nich byl Alexander Rudnay v roce 1820). Souviselo to se změnou společensko-politických podmínek. Palác v Prešporku tak zůstal opuštěný a chátral. Církev jej dala do pronájmu a jistý čas zde sídlil dívčí učitelský ústav, později průmyslová škola.

Počátkem 20. století radní přišli s myšlenkou rozšířit prostory městského magistrátu, který do té doby sídlil ve Staré radnici. Po úspěšných jednáních s arcibiskupských úřadem se v srpnu 1903 budova stala majetkem města (podle dochovaných záznamů město za palác zaplatilo 320 000 stříbrných uherských korun) a je jím dodnes.