Aktuality

16. 6. 2006 se v jihlavské farnosti konal druhý přednáškový a hudební večer s tématem Putování církevními a kulturními dějinami.

Ve dnech 10.-17.ledna 2010 proběhl v šumperských kostelech a modlitebnách alianční týden modliteb za účasti všech místních křesťanských církví. Konání společných ekumenických bohoslužeb má v našem městě dlouholetou tradici a čilé ekumenické kontakty sahají hluboko do let komunistické totality. Každý měsíc se duchovní setkávají na některé z far a společně čtou Boží slovo. (občerstvení je samozřejmostí) Vyvrcholením celého roku je pak lednový alianční týden. Letos se uskutečnil pod heslem: „Budete mými svědky.“ Od neděle do neděle se tak křesťané scházeli v kostelech či modlitebnách a…

Jak už se v Šumperku stalo tradicí i tentokrát začaly vánoce v našem kostele již uprostřed adventu. Důvod byl prostý. Chtěli jsme vytvořit tu správnou atmosféru pro děti z mateřských a základních škol, které ještě před prázdninami přišly do kostela prohlédnout si náš nový betlém, zazpívat koledy a také se něco dozvědět o křesťanských vánocích. Tentokrát nás čekala série šesti besídek pro děti z MŠ a ZŠ. Dvě z nich pak byly vystoupením dětí z mateřské školy Sluníčko pro rodiče a prarodiče. Kostel se naplnil hlaholem dětských hlásků a doslova praskal ve švech pod náporem rodičů, …

Letos na podzim si připomeneme deset let od chvíle, kdy jsme dokončili úpravy farní zahrady v Šumperku. Právě znovu založení zahrady bylo počinem, který zavnímala veřejnost velmi kladně, vždyť mnozí kolemjdoucí znali dlouhá léta jen džungli, v níž se náš kostel doslova ztrácel. Zvláště pohled z ulice Generála Krátkého byl doslova tristní: zchátralá obvodová zeď se ztrouchnivělými plotovými dílci, které se často válely na zemi a kostel zcela zarostlý v pralese starých ovocných stromů. [nggallery id=6] A jaký to pohled se nám naskytnul, když jsme v roce 1997 převzali farní obec? Na malém…

Začátkem léta uplynul právě rok, kdy jsme při návštěvě br. biskupa Dušana slavnostně otevřeli dokončený suterén fary. Naše obec tak dostala plně k dispozici víceúčelové prostory pro nejrůznější aktivity. A protože v hektických událostech loňského roku jsme tuto událost opomněli reflektovat, činíme tak nyní. [nggallery id=3] Skromné plány Abychom postihli celou genezi díla, musíme se vrátit do roku 1997, kdy na faru v Šumperku nastoupil nový duchovní br. Pavel Cepek s manželkou Jiřkou. V té době byl suterén jen klasickým sklepem jakých najdeme ve starších domech mnoho. V hromadě uhlí…

Tradice ekumenických bohoslužeb v aliančním týdnu je u nás v Šumperku stará a sahá hluboko do časů totality. V neděli 11.ledna 2009 jsme zahájili letošní alianční týden bohoslužbou ve starokatolickém kostele. Ústřední myšlenkou letošních setkání bylo: „Budou v tvé ruce jedním celkem“. Po celý týden jsme se pak scházeli v jednotlivých sborech a obcích a vždy zde slovem sloužil(a) duchovní z jiné církve. Celý týden pak vyvrcholil v neděli 18.ledna závěrečnou bohoslužbou ve sboru BJB v Šumperku za účasti všech duchovních šumperské ekumeny.Celý alianční týden se jako tradičně konal v…

Dne 25. září v odpoledních hodinách se sešla soběslavská filiální obec, aby prožila a oslavila svou první poutní slavnost. Vše se odehrálo ve vesničce Myslkovice nedaleko Soběslavi. Kromě eucharistické slavnosti, doprovázené píseckým pěveckým sborem, zahrál divadelní soubor "Drum Bun" představení pro děti, dále následovalo vydatné občerstvení a pro zájemce výuka irských tanců. Prožili jsme moc hezké chvíle v blízkosti našeho Pána. [nggallery id=239]

Ve dnech 27. – 29.ledna se uskutečnila cesta představitelů církví do Bruselu na pozvání Konference evropských církví (KEK). Delegaci vedl předseda ERC br.Pavel Černý. Cílem této návštěvy bylo seznámit církve v naší vlasti s fungováním evropských institucí a také s účastí Konference evropských církví na tomto dění. Celá akce byla koncipována při příležitosti českého předsednictví. Byl jsem vybrán br. biskupem Dušanem, abych zastupoval naši církev, protože jemu povinnosti hostitele zasedání IBK účast znemožnily. 1.den – úterý 27.ledna 2009 Naše putování započalo v devět hodin ráno letem z…

Každý umírá svou vlastní, jedinou smrtí. Hleď, pomalu dohořívá jako svíce, která pozvolna zhasíná. Všechno vnější se rozplývá. Před nitro člověka vstupuje to, co zůstává. Všechno kolem přestalo být důležité, pomalu se zatemňuje a slábne. Obličej je zvadlý. Zbývá už jen jedno: čekání, čekání na „sestru Smrt“, čekání na světlo, které se brzy rozsvítí, čekání na Pána, na Očekávaného. Člověk leží a hledí do svého nitra, osamělý před tajemstvím, které přichází. Zrak už nic nevidí, umírající zvolna „usíná“. Vedle lůžka někdo neviditelně stojí. Ne smrt, ale ten, kdo přemohl smrt, kdo…

Slavíme Památku zemřelých. Na hřbitovech se rozsvěcují světla, na hroby se pokládají věnečky, člověk vzpomíná na ty, kteří ho předešli v odchodu na věčnost a již „spí spánkem pokoje“ (liturgický text). A někdo se za zemřelé i pomodlí, případně jim poděkuje. Člověk si v tuto dobu také více než kdy jindy uvědomuje ohraničenost své vlastní pozemské existence. To, že i já jednou zemřu, je jedna z největších jistot, jakou v životě mám. Rád bych se dnes zaměřil na umírání, které je součástí života, byť se mu dnes lidé vyhýbají a snaží se být u smrti co nejméně. Ale ona tu je a naší…